Začátkem zaří jsem odcestoval do mexického Monterrey, kde jsem se zůčastnil konference a ocenění tvůrců nejlepších světových multimediálních projektů - World Summit Award (WSA) a World Summit Youth Award (WSYA). Má práce byla udělat ke každému projektu, krátké video a ty pak prezentovat na slavnostním gala večeru. To byl také jeden z hlavních důvodů proč jsem se tentokrát vydal do Mexika.
Cesta do Monterrey přes Amsterdam a Mexiko city byla v pohodě cca 20 hodin s KLM a roční letenka s možností změny mě vyšla u Student agency na 27.000 kč.
První týden jsem strávil na WSA konferenci, která byla ve Fududora parku, který je cca 5 km od centra. Dřive zde stála velká ocelárna a nekteré budovy a vysoké pece tu zůstaly a byly předělány na muzea, konferenční centra a restaurace. V parku hraje reprodukovaná hudba a do města je možne jet lodí po nově vybudouvaném kanálu. Připadal jsme si spíš jako v USA - široké dálnice, velká auta, obhochody, reklamní bilbordy a lidé. Místní mi řekli, že Monterrey je nejameričtější mexické město a mají asi pravdu. Američany - "gringos", jak se jim tu říká v Mexiku moc rádi nemají a každý běloch je pro ně "gringo". Aby bylo jasné, že ja nejsem žandý "gringo", tak jsem si za 50 pesos nechal vyrobit čepici s kšiltem s nápisem "No Soy Gringo Soy Checko" - "nejsem Gringo jsem Čech" a myslím, že to bude má nejlepší investice. Monterrey má přes milion obyvatel a je obklopeno 2000 m vysokýma horama. Zrovna začalo období dešt'ů a tak jsem toho z okolí moc neviděl, ale aspoň nebylo tak hrozne vedro jen cca 30-35 stupňů což se dalo vydržet i bez klimatizace. Hotel a konferenční budovy byly klimatizované a tak přechod z 20 do 35 stupnů byl docela nepříjemý. Člověk by si myslel kolik se ušetří peněz a energie za topení v zemích, kde je stále teplo, ale to neustalé ochlazování toho asi taky dost sežere. Když je zima, tak se stačí více obléknout, ale když je vedro a vlhko, tak se neustále potíte a nemáte co svléknout. Zlatá česká kotlina.
Prezentce nejlepších světových multimedálních projektů pro WSA dělám již řadu let a je vždy zajímavé seznámit se s lidma z celého světa, kteří vytvářejí projekty, které se snaží napomahat lepšímu životu lidí. Letos mě nejvíce zaujali mladí tvůrci WSYA a jejich snaha o lepší svět. Po zkušenostech z cesty to Indie bylo velmi pozitivní vidět jak si uvědomují problémy současné civilizace a jak se je snaží konkretními projekty a aktivitami řešit. Velmi se i libil projekt Greenlighted (http://greenlighted.com), který umožňuje vybírat a nakupovat ekologicky šetrnější produkty. Další velmi zajímavý projekt byl Extraordinaries (http://beextra.org), který umožnuje pomocí mobilního telefonu vykonávat různou dobrovolnou mikro činost pro různé neziskové orgnizace. Má videa všech 15 vítězných projektů WSYA je možné shlédnout na www.youtube.com/wsyatv
Letos byl mezi výherci WSA v kategorii e-Science i jeden velmi zajimavý český projekt s názvem Newstin (www.newstin.com). Jedná se vyhledavací zpravodajskou službu, která využívá pokročilé technologie vyhledávání informací a jejich kontextového zobrazování. Z ekologických projektů se mi moc libí zélandský web Treepeople (www.treepeople.co.nz), kde si mužete vytvořit vlastní strom, který poroste, když omezíte různou činost, která přispívá k tvorbě skleníkových plynů. Je dobré, když se zviditelní projekty, které mohou zlepšit život lidí, ale mám obavu, že v návalu různych informací nás elektronická media ještě více vzdalují od reality a vlastních zažitků a vnímání problémů, které vídím na svých cestách.
Po skončení konference jsem se přestěhopval do hostelu La Casa del Barrio v centru Monterrey a tak jsem mohl konečně začít poznávat "mexický" život. Ubytování ve společné místnosti stálo 200 pesos a dvoulůžkový pokoj 480 pesos. Je zde zdarma WIFI a počítač, majitel je velmi příjemný a dělají tu dobré wafle. Centrum města bylo poklidné a také se zdálo být bezpečné. Co mě ale dost překvapilo je kolik se v Mexiku jí masa a jak těžké je v Monterrey dostat v restauraci bezmasé jídlo. V hostelu jsem se seznámil s Eliškou, která půl roku vyučovala angličtinu v Monterrey a mluví španělsky. Díky její pomoci se mi podařilo najít levnou restauraci, kde měli placky se sýrem - casadias (30 pesos). Fasole byly jen s masem a o bezmasem buritu, které jsem tak rád jedl v San Francisku se mi v Mexiku prý muže jen zdát. Eliška má polsko / slovenskou mámu, ale slovensky ani poslky moc nemluví protože vyrůstala v Rakousku. V hostelu se mnou zůstal ještě Denis z Litvy a Andreas z Rakouska. V úterý nás vzala Eliška na výlet do blízkých hor, kde jsme navštívili park Chipinque. V lese bylo příjeměji než dole ve měste, ale vrcholy hor byly zahalené v mracích a odpolende opět trochu sprchlo. Večer jsme navštívili místní karaoke bar a tak jsem měl nový kulturní zážitek. Dalši zajímavou zkušenost jsme měl před odjezdem, kdy mě majitel hostelu pozval do mexické restaurace na sledování kvalifikačního zápasu Mexika proti Hondurasu na Světový pohar v Jihoafrické republice. Úspěšná penalta zaručila Mexiku postup a nálada tak byla velmi dobrá. Andreas a Denis ve středu odletěli domu a ja jsem odjel nočním autobusem k moři do Tampica.
Žádné komentáře:
Okomentovat