Ráno jsem přečerpal íránskou naftu do hlavní nádrže a po snídani jsme vyrazili směr Quetta (cca 400 km). Cesta byla docela dobrá – občas jen písečná duna, chybějící krajnice nebo asfalt. Po cca 100 km se silnice zúžila na šířku 1,5 auta, a tak vyhýbání obrovským namalovaným náklaďákům bylo složitější, obzvlášt‘, když zde platí pravidlo, že větší má přednost. Po dalších cca 50 km asfalt zmizel a na checkpointu, které jsou skoro v každé vesnici a kde se sami zapisujeme, nám řekli, že dosavadní cesta byla ta dobrá. Měli pravdu, zbytek cesty byl většinou bez asfaltu, a tak jsme do Quetty nedojeli. Když zapadlo slunce, tak jsme zaparkovali na checkpointu v horách u mešity. Bylo zde příjemně chladno a večer docela zima.
Žádné komentáře:
Okomentovat